Když prezident lže, měli bychom ho vypnout. Je to cenzura, ale občas nutná

Toto je nadpis článku vskutku v pravdo-láskařském stylu současné americké "demokracie". Bohužel není to překlad článku ve Washington Post, ale nadpis článku v českých Hospodářských novinách.

Cenzura je kontrola a omezování sdělování informací hromadnými sdělovacími prostředky, obvykle tiskem či dalšími veřejnými médii, veřejnými proslovy, dopisy a podobně. Může být prováděna státem nebo jinými subjekty. Slouží pro udržení státního zřízení a integrity státu, a proto střeží uchování státní ideologie, státního či vojenského tajemství. Je využívána k prosazování společenských, stranických či jiných skupinových zájmů.

Cenzura se obvykle týká veřejně sdělovaných názorů, ale v dobách nesvobody je kontrolováno i soukromé sdělování názorů. Součástí cenzury bývá i kriminalizace toho, kdo se cenzuru snaží obejít. Cenzura je součástí praktik mocenských struktur prakticky celou lidskou historii. S cenzurou úzce souvisí různé indexy zakázané literatury.

Slovo cenzura pochází z latinského censor, což byl úředník, který měl za úkol sčítání obyvatel a dohlížení na morálku (dále viz římský cenzor). Tolik k cenzuře říká Wikipedie.

Já k ní říkám pouze jedno, jděte s ní konečně do prdele! Buď JE svoboda slova a cenzura JE NEPŘÍPUSTNÁ, nebo NENÍ svoboda slova a pak lze předpokládat, že jako v každé totalitě, nebude mít názor oponentů žádnou šanci ani prostor. Ale je to buď jedno, nebo druhé, není nic mezi, ve stylu, že když prezident lže, máme právo ho vypnout. Jak ví dotyčný pan chytrý redaktor, že prezident lhal? Neví ani prd, usuzuje tak podle obdobných blábolů jaké píše on sám, jenže z blábolů od nějakého amerického pisálka z amerických novin. Kdyby se pan chytrý redaktor pokusil zjistit alespoň něco málo o objektivní situaci prezidenta, kdyby si vyslechl námitky druhé strany a pak napsal článek, tak by takovou, promiňte mi to slovo, ale sračku, nikdy nenapsal!

Mě ovšem více trápí jiná věc, pociťuji ji sama u sebe při natáčení každého videa na YouTube, které mi tak zarputile moje videa maže. U každého natáčení, dokonce už i jen při vymýšlení toho projektu, při hledání námětu, neustále přemýšlím, kam si mohu "dovolit" zajít a kam už ne, protože když to zveřejním, tak mi to zcela jistě ŸouTube smaže. A to je špatně, Dokonce jsem přesvědčena o tom, že to je hodně hodně moc špatně. Že jsem přesně tam, kde mě chtěli mít, totiž začínám cenzurovat sebe sama. Začínám řešit, co mohu říci a co ne, místo toho, abych to řekla "na plnou hubu" jak se chlubím v upoutávce na svůj (nyní opět blokovaný) YouTube kanál. Budu ji muset stáhnout a natočit znova, na plnou hubu to na YouTube už neřeknu. Bylo by to zbytečné. A to je přesně ono záludné nebezpečí sebecenzury, jakmile s ní jednou začnete, už s ní nepřestanete. A taky to jednoznačně potvrzuje to, že svoboda slova je definitivně v prdeli. Zbývá  ještě vymazat ten článek 17 z naší ústavy. A je to, světová socialistická revoluce dorazila z USA do kotlinky uprostřed Evropské čtvrté říše.  A ve světové socialistické republice již nebude cenzury třeba. Jeden svět = jeden názor, tak k čemu nějaká cenzura? Světoobčané demokraticky a soudružsky tahají vždy za jeden provaz. Za jaký a kam řešit nemusí, to za ně vždy zcela správně rozhodne jejich vševědoucí světovláda! A komu se její rozhodnutí nelíbí, je zcela demokraticky "vypnut". Slovo "zabití" se v novém světě již používat nesmí, povoleno je pouze slovo "vypnutí".  New world, new normal.

22.1.7529 Myšpule